Peníze jsou dokonalé hlavně v tom, že mají za úkol symbolizovat určitou hodnotu, která se dá v rámci panujících pravidel kdykoliv směnit za jinou hodnotu. Prostě se všude kolem nás nabízí něco, co si můžeme v případě svého zájmu pořídit, a aby pořízení něčeho takového bylo jednoduché, nestanovuje se hodnota toho nabízeného tak, že bychom se museli pídit po tom,…
Nevím, kdo to tak v oné dávné minulosti zařídil, ale na tom nesejde. Hlavně že to tak zařídil. Podstatné je, že kdysi kdesi kdosi vymyslel cosi, z čeho se postupně vyvinuly peníze. Jež se staly postupem času něčím, bez čeho se my lidé vlastně nedokážeme vůbec obejít. Nebo vy byste to snad dokázali? Vy byste uměli žít i bez…
Kolikrát jenom ze všech stran slyšíme, jak si lidé berou půjčky! A kolikrát slyšíme třeba i to, jak jsou tyto stále vyšší a vyšší, a to prostě proto, že si za ně lidé pořizují stále cennější věci, které rozhodně nestojí pakatel. Slyšíme tu o hypotékách, o spotřebitelských úvěrech na to či ono… Protože není snad nic, na co by si někdo z našinců nepůjčil, pokud…
Peníze vždy sehrávaly určitou roli při rozdělování a posuzování lidí. Ti, kdo je měli, požívali dříve ve společnosti určitou míru úcty, ti, kdo dělali dluhy, pak byli ostudou rodiny i komunity, a ti někde mezi těmito póly byli prostě obyčejnými prostými lidmi. Jenže to je klasifikace lidí, která už dnes neodpovídá realitě. A dodal bych, že bohužel. Protože jakkoliv se dají…
Všichni víme, co to jsou peníze. Víme, jak vypadají, proč vznikly a k čemu nám slouží, a obvykle známe i nejeden způsob, jak se k nim dostat a jak o ně následně zase přijít. Náš názor na ně se ale nejednou i diametrálně odlišuje od názoru jiných lidí. Zatímco si jedni peníze pochvalují, jiní by je nejraději zavrhli, a to vesměs v závislosti na tom, kolik jich…
Za vlády komunistů jsme byli národem, který si záviděl snad i onen pověstný nos mezi očima. Kdykoliv měl někdo jiný něco, co jsme neměli, kdykoliv si tento jakkoliv pomohl k něčemu lepšímu, hned se spekulovalo o tom, kde na to dotyčný vzal, kde má asi jaké známé… A pochopitelně se hned na někoho takového snesla vlna kritiky a pomluv. A dotyčný musel mít…
Když se podíváme na ekonomické počínání našich vládních garnitur, skoro se ani nechce věřit tomu, že jsme toutéž zemí, ve které po sametové revoluci ministr financí Klaus veřejně prohlásil na adresu zhýčkaných státních firem a lidí, ať nečekají, že jim ty prachy někdo dá. Zatímco to tehdy vypadalo na to, že se u nás začne rozvíjet aspoň relativní kapitalismus, jsou ony tehdejší…
Člověk by lehce nabyl dojmu, že když se kvůli protipandemickým opatřením zavřela spousta firem nebo se u těchto alespoň zkomplikoval jejich provoz, podepíše se to na trhu práce. Že ti, kdo pracovali v podnicích zasažených krutě zmíněnými opatřeními a třeba nejen těmito, skončí na úřadech práce a o práci tu bude docela nouze. Jenže to se nestalo. V říjnu jsme u nás prý měli…
Přišla nová vláda, která působí aspoň na první dojem rozumněji než ta předchozí. A i když se to pochopitelně kdekomu z nás líbit nebude, uvažuje tato už i o tom, jak dát v rámci možností do pořádku státní rozpočet, který zdědil po předchozích vládách jenom nebývalé dluhy. Leccos se v ekonomice zakazovalo a leckdo se kvůli tomu nadměrně finančně podporoval, strkaly se nemalé peníze navrch…
Po několik let se u nás tradovalo, že se nám ekonomicky skvěle daří. A lidé měli ten pocit. Protože ceny nerostly a my jsme tak často neměli obavy z toho, že bychom snad na něco nemuseli mít dost peněz kvůli drahotě. Pak se vládě ona stagnace cen a hrozící deflace přestala líbit. Protože stagnující nebo dokonce klesající ceny netlačily lidi k nakupování,…