Všichni víme, co to jsou peníze. Víme, jak vypadají, proč vznikly a k čemu nám slouží, a obvykle známe i nejeden způsob, jak se k nim dostat a jak o ně následně zase přijít.
Náš názor na ně se ale nejednou i diametrálně odlišuje od názoru jiných lidí. Zatímco si jedni peníze pochvalují, jiní by je nejraději zavrhli, a to vesměs v závislosti na tom, kolik jich kdo má.
A rozdílně lze vnímat i jejich funkci. Protože nás takové finanční prostředky vlastně spojují a současně i rozdělují. Jak je to možné?
Peníze stmelují společnost v jeden celek hlavně díky tomu, že je jejich úkolem obíhat mezi lidmi. Aby byly peníze penězi, musí se neustále vydělávat a utrácet a lidé je tedy musí od někoho získávat za práci odvedenou pro ty ostatní, aby si za ně pak od ostatních něco kupovali. Čímž vlastně tvoří pouto mezi těmi, kdo je mají a kdo je chtějí mít.
A čím nás peníze rozdělují? Hlavně tím, že mezi námi lidmi nejsou rovnoměrně rozdělené. A tak chudí našinci závidí těm bohatým, a bohatí se pro změnu obávají možnosti, že by je o ně ti chudí mohli připravit. A kombinace závisti a nedůvěry staví mezi lidi bariéry.
Ale ať se díváme na finance z jakéhokoliv úhlu pohledu, jisté je jedno. Že jsou pro nás lidi takové peníze nezbytné. Protože nebýt jich, nefungoval by obchod, a bez obchodování bychom my lidé neměli skoro nic z toho, čím se můžeme jako páni tvorstva pyšnit. Nikdo by bez možnosti finančního ocenění nepracoval pro druhé, nikdo by zadarmo nic nevynalézal, nezkoušel, nikomu by nepomáhal. A lidstvo by tak bylo zaostalé, lidé by byli pouhými zvířaty, pokud by tedy dosud vůbec na planetě byli.
Finance tak byly vlastně jedním z nejvýznamnějších objevů lidstva. Díky nim jsme se stali tak vyspělými, jak vyspělými jsme. I když je zároveň pravda, že to, co děláme ve snaze peníze získat, není někdy ani trochu důstojné těch, kdo si říkají lidé.