Všem nám určitě někdy v životě bylo kladeno na srdce, abychom si spořili. Abychom odkládali nějaké ty peníze na později, kdy nám přijdou vhod, pokud bude potřeba platit nenadálé výdaje nebo nám třeba poklesnou příjmy pod únosnou mez. A tak si poměrně často šetříme. Máme-li z čeho, pochopitelně. A nejen že hromadíme peníze, ale snažíme se je také do něčeho…
Jestli lidé musí s něčím počítat, pak je to skutečnost, že jednoho dne zestárnou. To je jedna z mála jistot v našem životě, jíž se vyhnou pouze ti, kteří předčasně skonají. A jak všichni víme, není zestárnutí jenom tak. Člověk se s přibývajícími lety vyčerpává, opotřebovává, je stále unavenější, ztrácí schopnosti a přestává stačit držet krok s dobou. A nakonec tedy skončí na zaslouženém…
Když se podíváme na finanční situaci naší dospělé populace pohledem statistik, nemůže nás tato ani trochu nadchnout. Už po léta se nemalá část našinců vůbec nedokázala vypořádat se svou finanční situací, mnozí na tom byli tak špatně, že nedokázali žít ani pověstně z ruky do úst a končili v rukou exekutorů. A naše vlády se to snažily vesměs vyřešit v nejlepším případě všemožnými…