Nevzdělaní nebo ekonomiku dobře nechápající lidé z našich řad mohou žít v blažené nevědomosti. Ale ti, kdo ekonomiku alespoň elementárně chápou, rozhodně nejásají. Protože tu k jásotu není důvod. A nejen k jásotu, ale ani k docela obyčejné troše té spokojenosti.

Nejednou se totiž mluví o našem státním rozpočtu jako o deficitním a spolu s tím padají i stále vyšší cifry. Což – jak už bylo zmíněno – nechává klidnými ty, kteří si neuvědomují, že stát není žádná imaginární instituce, která si žije svým vlastním životem, ale že je stát společenstvím, jehož součástí jsme i my sami. My, kteří jsme v podstatě zodpovědní za onen deficit, jakkoliv nám to z propagandistických důvodů nikdo nepřizná.

Protože co by musel přiznat ten, kdo by řekl, že je deficit státního rozpočtu dluhem každého z nás? Že přijde den, kdy dojde nevyhnutelně na splácení. Hodně bolestivé splácení.

Kdykoliv se totiž naše vláda zadluží, a to vesměs s netajeným úmyslem přilepšit lidem, kteří jí to baští, a zajistit si tak svá teplá místečka tam nahoře, narůstá dluh každého z nás. Dluh, který se bude muset jednou zaplatit.

Dlouho se tu tradovalo, že nás naše vláda zadlužuje proto, že si to můžeme dovolit, že je to výhodné a že jsme vlastně zadlužení příliš málo. Je to blábol, ale lidé, kteří jsou k realitě lhostejní, dokud se na nich tato negativně nepodepíše, to ignorovali. Protože státní dluh narůstal, ale na nikoho z obyčejných lidí to nemělo bezprostřední negativní vliv.

A proč to nemělo negativní dopady? Jednoduše proto, že si vláda vždy od někoho půjčila. A vždy se prozatím našel někdo, kdo jí půjčil na vytloukání pověstného klínu klínem. Prostě se vždy vytiskly vládní dluhopisy, slíbil se u nich příznivý úrok nebo jiná výhoda, a investoři nakupovali. I prostí lidé sem přispívali s vidinou jistého zisku.

A děje se tak i nadále. Dnes už běží prodej dvanácté emise těchto dluhopisů pro občany. Stát je vydá, dostane z lidí peníze, a ty i s úroky vrátí z budoucích daní týchž lidí. A minimálně o onen vyplacený úrok klesnou státu budoucí příjmy, což dost možná povede k dalším dluhopisům a ještě většímu zadlužení.

Dokud to neskončí jako velice podobná zdiskreditovaná hra zvaná ‚letadlo‘.