V České republice se obvykle někde bydlí. Jenže zatímco tu máme běžně bydlící lidi, máme tu i ty, kdo přežívají, kde se jenom dá, a také ty, kdo prostě nemají kde bydlet. Což by se snad dalo brát jako nutné zlo, kdyby nebyly ubytovací kapacity. Jenže ony tu jsou. Česká republika má v současnosti asi 200.000 volných bytů, těch, ve kterých by se sice bydlet mohlo, ale nebydlí. Inu, majitelé takových bytů prostě z nejrůznějších důvodů nedávají své nevyužívané byty k dispozici těm, kdo by se tam rádi nastěhovali.
Jsme tedy v obdobné situaci, jakou u nás kdysi pranýřovali vládnoucí komunisté na Americe. Kde mívali také volné byty, ale lidé museli spát pod mosty, protože jim zlí kapitalisté nebyli ochotni snížit nájmy. I u nás už máme majitele bytů, kteří u sebe nechtějí nikoho ubytovat, a to ať už k tomu mají jakýkoliv důvod.
Stát samozřejmě nemůže nikoho nutit, aby takové své byty obsadil někým, koho tam nechce mít. Ale přesto se do toho montuje. A vláda má momentálně sice lidumilný, ale současně i hodně hloupý nápad, co s tím. Finišuje se tu s přípravami zákona o podpoře bydlení, který by měl být prospěšný těm, kdo byty nabídnou nájemníkům, i těm, kdo takové bydlení marně shánějí. Což je ale jenom zlomek našinců. A zatímco by těmto měl nový zákon prospět, ostatním uškodí.
Podle tohoto zákona mají být majitelé prázdných bytů motivováni k jejich pronajmutí tím, že jim stát zaručí náhradu škod v případě, že lidé, kteří si takový byt pronajmou, tento zničí nebo nebudou platit nájem. Když tedy někdo nabídne svůj byt někomu, kdo nebude platit nebo bude páchat škody, zaplatí to dotyčnému majiteli jednoduše obec nebo nějaká nezisková organizace státními penězi.
Vláda by díky tomu chtěla dosáhnout toho, že bude každý rok nabídnuto zájemcům o bydlení tisíc doposud volných obecních a dva tisíce soukromých bytů. A vláda také počítá s tím, že odstraňování škod tu vyjde stát na asi 227 milionů korun ročně. Které zaplatíme všichni, aby mohli bydlet i ti, kdo si to nezaslouží.