My lidé investujeme peníze nejen do toho, co nám je zhodnotí a zase vrátí, ale třeba i do potěšení, za která se musí platit. A tak třeba utrácíme peníze i za dovolené. A je logické, že když je ekonomická situace v různých zemích různá, někdy je to výhodné, zatímco jindy také ne.
Jsou země, kde je pro našince tradičně draho a kde musíme zalovit hluboko v peněženkách, a jsou země, kde se nám dostane naopak podle známého rčení za málo peněz hodně muziky. A protože nic není navěky, může se i v drahých zemích zlevňovat a naopak.
A co by tedy měli vědět ti z nás, kdo se v létě chystají na dovolenou do zahraničí?
Třeba to, že našince vyjdou dráž země eurozóny. Naše měna ve srovnání s eurem oslabila ve srovnání s loňskem o nějakých pět procent, a to náležitě prodraží vše, co si tam budeme pořizovat. A jestli nás na tom může něco těšit, je to skutečnost, že eurozóna zaznamenává jenom nízkou inflaci, řádově dvouprocentní, a tím pádem se tato do výdajů našich cestovatelů moc nepromítne.
A kde by mělo být letos v létě pro našince naopak docela lacino? Hlavně prý v Egyptě. Tamní ekonomika totiž zažívá to, co by si obyvatelstvo žádné země raději nepřálo. Egyptská centrální banka totiž prudce oslabila tamní měnu a tím učinila dovolené pro našince v této zemi možná až o třetinu lacinějšími. Inu, egyptská libra je tím pádem vůči naší koruně citelně slabší, její kurs poklesl z ještě nedávných 0,72 koruny za libru na 0,48 koruny, a tím pádem si tam budou moci našinci daleko víc užívat.
Egypt to ale pochopitelně neudělal kvůli nám. Tento krok by měl hlavně přilákat zahraniční investice ze zemí Perského zálivu, zpřístupnit miliardové půjčky od Mezinárodního měnového fondu a stabilizovat egyptskou ekonomiku. Začátkem března tam vystoupala hlavní úroková sazba na 27,25 procenta, tamní libra také přestala být fixována na americký dolar, a tím egyptská měna ztratila na hodnotě v poměru k jiným měnám.
Sice by tato situace mohla vést k vyšší inflaci, jež ale postihne logicky jen místní obyvatelstvo. Zatímco my se tam budeme mít skvěle.