My lidé žijeme život, o jakém se snad žádným jiným tvorům široko daleko nemůže ani zdát. A zásluhu na tom má kromě jiných záležitostí i skutečnost, že existuje svět financí. Tedy že lidstvo objevilo, rozšířilo a využívá finanční prostředky, tedy peníze. Protože byť tyto nejsou ve své podstatě ničím světoborným, jde o víceméně bezcenné papírky či kousky kovu, prokazují lidem nenahraditelné služby, bez nichž by tu pomalu nic nefungovalo.
Navzdory zmíněné praktické bezcennosti jsou peníze něčím, co plní nenahraditelnou funkci. Společnost se prostě shodla na tom, že právě těmito bude poměřována hodnota práce lidí a výsledků jejich snažení, tedy výrobků a služeb, důvěryhodnou instancí bylo zaručeno, že se takové peníze nečekaně nezmění zpět v onen prakticky bezcenný materiál, a lidé to vzali za své. A od té chvíle se každý dožaduje za to, co učiní pro ostatní, adekvátních peněz, jež pak zase může nabídnout coby protihodnotu těm, kdo udělají něco žádoucího pro něho.
Peníze se tak průběžně vydělávají a utrácejí, lidé se jimi navzájem odměňují, a to umožňuje daleko efektivnější fungování trhu, než jakého by bylo dosahováno při směnném obchodu. Díky penězům je každý motivován k tomu, aby něčím prospíval ostatním, aby si nehrál jen na vlastním písečku a nečinil tak to, co je v jeho silách, jen pro sebe a své nejbližší, jak to bylo charakteristické v prvobytně pospolné společnosti.
Další předností financí je pak i to, že si je možné je odkládat na později, byť je to obvykle provázeno určitými riziky, z nichž je tím nejběžnějším inflace, tedy postupná ztráta reálné hodnoty peněz. Člověk je nemusí za něco vyměnit hned, může to nechat na kdykoliv jindy.
A navrch nemusí nikdo utrácet své peníze sám, může je snadno přenechat i někomu jinému, dejme tomu v podobě daru, dědictví, investice… V čemž plní peníze svou roli daleko efektivněji, než jak by tomu bylo, kdyby se takto delegovaly na jiné lidi různé zásluhy konkrétního člověka.
Prostě je skvělé, že peníze existují. Bez nich by náš svět zanikl, pokud by se tedy vůbec zrodil.