Žádný stát nemůže fungovat bez financování svého chodu. Každý má své nezbytné výdaje a k těmto pochopitelně potřebuje i své příjmy, jimiž by se chod instituce zvané stát hradil. A protože není možné žít normálně v chaosu, plánuje se a sestavuje se státní rozpočet. Což je souhrn příjmů a výdajů státu.

Pokud jsou politici vládnoucí dotyčné zemi zodpovědní a situace příznivá, měl by být takový rozpočet vyrovnaný nebo ještě lépe přebytkový. Stát by tedy měl mít příjmy, jimiž zvládne pokrýt své výdaje, a v ideálním případě by mělo ještě něco zbýt coby rezerva do budoucna.

Ovšem mezi takové země ta naše už dávno nepatří. I když u nás ještě donedávna panovala příznivá situace, rozhodovali naši vládní politici tak, že rozpočet vždy skončil v mínusu, a nyní, když situace příznivá není, je to ještě daleko horší. Pomalu učiněná katastrofa to je.

Vždyť si to jenom vezměme. Na příští rok nám naše současná vláda schválila státní rozpočet s deficitem 390 miliard korun.

O čem tato informace od ministryně financí Schillerové vypovídá? Vlastně se nám tím oznamuje, že stát spotřebuje všechny své příjmy a ani s tím si nevystačí, i potom bude potřebovat ještě výše zmíněnou částku navrch. Což je sice lepší výsledek než v roce letošním, kdy se počítá se schodkem 500 miliard, ale i tak je to nemalý problém. Protože rozpočítáme-li si to spravedlivě, má být každý z našich občanů v příštím roce zadlužen průměrnou částkou okolo čtyřiceti tisíc korun. Což ještě navýší už i stávající dluh.

‚Lépe‘ má být díky vyššímu výběru daní a penězům navíc od Evropské unie a pomoci mají i úspory na výdajích. Má se šetřit na provozních nákladech státu, má se investovat, zachovat nižší zdanění zaměstnanců, zvýšit počet pedagogů, policistů a vojáků, mají se zmrazit platy státních zaměstnanců, má se masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně. To vše ale na dluh. Dluh, který může naší zemi už dokonce i zhoršit rating a zdražit tak obsluhu státního dluhu.

Ale co je politikům do toho, že? Hlavní je nedělat si vrásky na čele a utrácet. I to, co stát nemá.