Peníze hýbou dnešním světem. A protože kdo chvíli stál, už stojí opodál, protože je třeba nestát na místě, ale je nutno jít stále vpřed, jsou takové peníze každému z nás zapotřebí. Bez nich se nikdo nikam nedostane. Totiž vlastně dostane, ale jenom do potíží, do nouze, případně do bídy, což ale není to, ač bychom my lidé stáli.
Každý z nás tedy potřebuje, aby byl náležitě finančně zajištěný. Každému z nás jsou potřeba peníze, za které by si pořizoval to, co je mu potřeba. Protože jinak než za peníze sotva něco dostane. Jenže dostat se k penězům nemusí být pro leckoho ani trochu snadné, a to třeba už i jenom proto, že je chce mít každý, a tudíž je zaměstnavatelé kdekomu jenom tak nedávají, když si o ně řekne, v právě dostatečném množství.
A co dělají lidé, když si na sebe nevydělají? Pochopitelně to musí řešit způsoby, které už ale mají víceméně daleko k dokonalosti. Někdy se shání další zaměstnání, což člověka vysiluje, někdy se utahuje opasek třeba až po pomyslnou poslední dírku, a někdy si lidé musí dokonce půjčovat, což se pochopitelně pozitivně odráží na jejich momentální situaci, ovšem představuje to zátěž do budoucna, jelikož se půjčky musí splácet, a to i s úroky.
Ale ať už se kdokoliv z nás rozhoduje pro kterékoliv řešení, jedno je jisté. Peníze se sehnat musí. Protože bez nich není život představitelný, bez nich není člověk člověkem. A člověkem chce být přece každý.
A můžeme si jenom přát, aby se každému dařilo si svou existenci ekonomicky zajistit. Což by mělo být jedním z prvořadých úkolů každého z nás bez výjimky. A když se to nedaří? Tady je pak každá rada drahá. Zejména pak ale ta, kterou někomu strádajícímu poskytnou ti, kdo to s ním nemyslí dobře. A jimž bychom se měli jako špatným rádcům raději vyhýbat. Protože jim nejde o naše blaho, ale… o naše peníze. Které i oni chtějí mít. Pochopitelně.