I když jsme tomu dříve, když jsme to slýchali poprvé po sametové revoluci, nechtěli věřit, dnes už si uvědomujeme, že to byly šprochy, na kterých bylo víc než trochu pravdy. Když nás tehdy varovali, ať si začneme šetřit na stáří, protože nám důchody od státu jednou nebudou k normálnímu životu stačit, vypadalo to nevěrohodně a kdekdo to podcenil. Ale dnes už vidíme, že to nebyly jen tak nějaké řeči nebo poplašné zprávy. Dnes už mnoho seniorů pociťuje bídu jménem státní důchod na vlastní kůži. A kdo si i sám nenašetřil, nemá dokonalý sklonek svého života.
A aby to nebyl i úděl nás lidí v produktivním věku, dnes už si šetříme. Na penzi si prý spoří přes sedmdesát procent Čechů. Což by se na první pohled dalo považovat za úspěch. Lidé se starají, aby jednou vyžili, a šetří si na to. Jenže ono to má k dokonalosti pořád ještě příliš daleko. A to ne kvůli onomu počtu střadatelů, ale kvůli nízkým částkám, jež si tito odkládají na později. Každý čtvrtý člověk si totiž odkládá méně než pět stovek měsíčně, a to nikoho, jak se jistě shodneme, ve stáří nespasí. Je to málo a málo to i bude. Stejně jako je málem i až tisícovka, kterou si měsíčně spoří další čtvrtina těch šetřících.
Čtyři z deseti našinců si podle statistických údajů našetřili na důchod míň než sto tisíc, a jakkoliv tato cifra nevypadá malá, zkuste si představit, jak dlouho byste díky ní vyžili. To není garance klidného stáří, že?
A což teprve ta skoro třetina z nás, která si nešetří na stáří kvůli nízkým příjmům nebo nízkému věku nic! Ti to jednou skutečně nebudou mít snadné. A stáří čeká nevyhnutelně každého. Aspoň toho, kdo se ho dožije. A tak je dobré si šetřit aspoň v konzervativních fondech, kde se vložené peníze alespoň neztratí. Ale kdo chce vydělat, musí vsadit na spořicí účet a doplňkové penzijní spoření. Kde se dá vydělat víc. Ale také prodělat.
A co vy? Spoříte si nebo vás čeká těžké stáří v bídě?