Lidé pracují, aby se měli dobře. Nebo aby se aspoň nějak měli. A tak není divu, že chtějí dostávat a také dostávají svoji výplatu. Ale často nejen tu. Často jim k ní navíc nabízejí zaměstnavatelé různé benefity. Samozřejmě ne z dobroty svého srdce, ale dávají je.
Ale jak je to s benefity letos? Nový vládní konsolidační balíček stanovil, že jsou tyto od ledna nově osvobozeny od daně pouze ve výši do 21.983 korun, a to znamená, že se každému desátému zaměstnanci jeho benefity snížily. A to proto, aby se zaměstnavatelé vešli do zmíněného limitu pro jejich osvobození od daně. Ve čtyřiadvaceti procentech případů došlo a bude docházet k šetření na benefitech souvisejících se zdravím a cestováním, jednadvacet procent bude šetřit na kultuře, sedmnáct procent na sportu a zážitcích, patnáct procent na relaxaci a kráse, třináct procent na knihách, sedm procent na pobytech v lázních, šest procent na vzdělávání a pět procent na péči o děti.
Dvacet procent zaměstnanců prý loni dostávalo benefity vyšší, než je současná výše zmíněná horní hranice, a třicet procent firem letos upravilo své benefity tak, aby odpovídaly novému limitu osvobození od daně. Takže byly benefity v letošním roce snížené celé polovině zaměstnanců majících stravenky a volnočasové benefity od Edenred Card a jen asi pět procent firem nabídne svým zaměstnancům benefity přesahující zmíněný limit.
Ale zaměstnanci si nemusí zoufat aspoň v jednom ohledu. A to v tom, že aspoň nějaké to přilepšení dostanou. Sice se jim bude v tomto ohledu dařit hůř, ale vlastně mohou být ještě rádi. Protože vláda původně navrhovala, že bude daňové zvýhodnění benefitů zrušené zcela. A tak to mohlo být ještě horší, než to je.
A konec konců si zaměstnanci nemusí stěžovat vůbec. Do práce se přece chodí hlavně proto, aby si tam lidé takzvaně vydělali na chléb svůj vezdejší. Aby si zajistili příjmy na svou existenci. A to nemusí nezbytně znamenat, že by měli dostávat i něco jiného než svou mzdu.