Na tom, že si lidé stejně jako firmy a kdokoliv jiný navzájem konkurují, že mezi sebou kdekdo soutěží, není vůbec nic špatného. Nedobře vypadajícím se tu snad může jevit leda to, že na počátcích našeho kapitalismu neměli všichni stejnou startovní čáru, a proto se někteří z našinců lépe uchytili a své tehdejší výhody si třeba uchovali až do dnešních dnů.
Ovšem dnes už by se mělo soupeření na trhu zakládat výlučně na férových a nikým nezpochybnitelných pravidlech hry.
Mělo by tomu tak být. Jenže přesto tomu tak nejednou není. Protože leckdo z těch, kdo chtějí uspět, sází i na nekalou konkurenci, jež mu má zajistit neoprávněné výhody.
U nekalé soutěže na trhu jde v podstatě o jednání odporující dobrým mravům a poškozující jiné účastníky takové soutěže a/nebo spotřebitele. Přičemž je jedno, jde-li o podnikatele nebo nepodnikatele.
Mezi prvky spadající pod pojem nekalé soutěže, patří:
- klamavá reklama, jež poskytuje nepravdivé či zavádějící informace, jimiž je nebo může být někdo oklamán
- někdy i srovnávací reklama, pokud lze tuto označit za klamavou
- klamavé označování zboží nebo služeb, týkající se původu, výrobce, vlastností nebo kvality toho nabízeného
- napodobování cizích výrobků, názvů nebo loga spojené s možností záměny
- parazitování na dobré pověsti jiného výrobku, podniku či konkurenta
- korumpování konkurentů s cílem dosáhnout toho, že se tito sami dopustí nekalé soutěže
- šíření informací o konkurentech či zboží, jež je mohou poškodit, a to bez ohledu na to, zda jde o informace pravdivé či nepravdivé
- porušení obchodního tajemství
- obtěžování formou spamu
- získávání výhody na úkor zdraví či životního prostředí
Taková nekalá konkurence může, ale také nemusí poškodit konkurenci nebo zákazníky, což ale nemá vliv na její skutkovou podstatu. A smlouvy, jež zcela nebo i jenom zčásti porušují zákaz nekalé soutěže, jsou od samotného počátku neplatné. A poškození se mohou každopádně bránit, třeba i soudní cestou.