Ačkoliv si my Češi nejednou stěžujeme na to, jak bídně na tom po finanční stránce jsme, není to v mnoha případech zase až tak zlé. Je mezi námi značné množství těch, kdo uspokojují své životní potřeby v podobě kupování si různého zboží a služeb a i poté, co tito mají vše potřebné, jim ještě zbývá nějaká ta volná hotovost. Peníze, které dotyční sice mohli rovněž utratit, ale neutratili je. Třeba proto, že už neměli za co utrácet, třeba proto, že tito myslí na budoucnost a nepořizují si tedy zbytečnosti za něco, co by jim mohlo jednoho dne pro změnu chybět.

Ovšem skutečnost, že někomu peníze zbývají, neznamená, že by je měl jednoduše nechat ležet doma a čekat, až přijde den, kdy se mu budou hodit. Jistě, pokud by mu je nikdo neukradl, zdálo by se, že je tu tato hodnota, jež je penězi vyjádřená, kdykoliv k dispozici, jenže ono tomu až tak úplně není. Skutečnost, že má někdo peníze, neznamená, že má navěky totéž. I když bankovky a mince vypadají pořád stejně, jejich hodnota postupně mizí vlivem inflace. A lze si tak za ně koupit pořád míň a míň.

A protože to není žádoucí akceptovat, je třeba hledat způsoby, jak takové peníze investovat, aby se tyto průběžně zhodnocovaly a byly stále tímtéž, co se jejich kupní síly týká.

A to je problém. Jak už určitě každý přinejmenším zaslechl, je držení hotovosti nebo využívání běžných účtů, vkladních knížek a podobných instrumentů finančního trhu neefektivní. Úročení zde není ani zdaleka takové, aby pokrylo inflaci, pokud tu tedy člověku vůbec nějaký úrok naskakuje, a tak se tu každopádně tratí.

Chce to tedy najít jiný způsob, jak peníze investovat efektivněji, výnosněji. A i takové možnosti tu jsou. Ovšem obvykle bývají provázeny určitým rizikem. Zatímco jsou běžné prodělečné vklady pojištěné, jsou výnosné investice bez této garance, a lze tu tak jak vydělat, tak i přijít o to vložené.

A je jen na člověku samotném, pro co se rozhodne. Ale vždy bychom se měli rozhodnout tak, abychom aspoň něco našetřili. Protože jeden nikdy neví, co v budoucnu přijde.