Jak se žije penzistům?

Práceschopní lidé by si na sebe měli v tržní společnosti dokázat vydělat. Ovšem jak všichni víme, není naše společnost zase až tak moc tržní, a proto si přicházejí na peníze i ti, kdo právě z nějakého důvodu nepracují. A protože jsme společností takzvaně sociálně orientovanou, mají (aspoň prozatím) své jisté i starobní důchodci, tedy lidé, jež živí stát za jejich dřívější zásluhy spočívající v povinných odvodech na důchodovém pojištění.

A jak si takoví důchodci v našich končinách žijí? Jak se jim vede, nakolik jim stát umožňuje normálně žít? To je pochopitelně individuální, ovšem jako celek poměrně neslavné. Jistě, je na světě mnoho míst, kde by byla životní úroveň našich penzistů pro tamní lidi sladkým snem, jenže u nás se dá charakterizovat životní úroveň důchodců jako ne zrovna valná. Protože dnes činí průměrný důchod něco přes patnáct tisíc korun, a jakkoliv to nejsou zrovna malé peníze, nejde ani o nic světoborného. Zejména vezmeme-li v potaz to, že si starobní důchodci vesměs nemohou přivydělat a musí tak z těchto peněz vyžít, ať se děje, co se děje.

A protože jsou důchodci stejně jako všichni ostatní lidé s nějakými příjmy ohrožováni inflací, jež jim jejich jmění postupně znehodnocuje, dochází vždy od ledna k valorizaci. Je to dáno zákonem. Zákonem, se kterým si ale naše současná vláda zrovna hlavu neláme. Zatímco se tak mají starobní, invalidní a pozůstalostní penze v uvedeném termínu navyšovat o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy, což jsou peníze, jež putují do zásluhové části důchodu, a tak se i v následujících letech o určité procento valorizují, neděje se tak. Za současné vlády se důchody zvyšují více, než praví zmíněný zákon, a je logické, že ti, jichž se to bezprostředně dotýká, neprotestují. Každá koruna je přece dobrá.

Jenže na rozdíl od penzistů by měl zbytek společnosti určitě protestovat. Protože se u nás aktuálně vyplácí 2,86 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů, a to za situace, kdy měl loňský státní rozpočet deficit 367 miliard a v prvních čtyřech měsících roku letošního 192 miliard, a i samotný systém důchodového pojištění měl na konci letošního dubna schodek 10,7 miliardy.

Takže štědrost nad rámec zákona určitě není na místě. Jenže… Kdo by si troufnul protestovat, když jde o peníze pro naše nebohé strádající stařečky, že? Jejichž dluh se stane naším dědictvím.