Jak jsme na tom s nezaměstnaností?

Nezaměstnanost se u nás považuje všeobecně za nepříjemnou věc. A to už od dob totality, kdy tato byla jedním z nejpádnějších argumentů našich mocných v ideologickém boji s kapitalistickým západem. Vy starší si určitě ještě vzpomenete, jak nás tehdy touto strašili, jak nám popisovali krutý úděl nezaměstnaného proletariátu v kapitalistickém světě, jak měli nezaměstnaní spát pod mosty a trpět.

A také si možná vzpomenete, jak nám tato představa nebyla po chuti, jak na nás skutečně měla příslušný vliv. Jakkoliv jsme tvrdý dopad nezaměstnanosti na lidi v kapitalistickém světě zároveň nejednou i zpochybňovali, protože jsme věděli či tušili, že se i ti nezaměstnaní mají ve vyspělém světě lépe než my za železnou oponou.

Ale každopádně nebyla představa nezaměstnanosti pro normální lidi ničím příjemným. A není tím dodnes. Obvykle se obáváme, co bychom si asi počali, kdybychom o práci přišli, bojíme se, že by to znamenalo zhoršení naší životní úrovně, pokles na společenském žebříčku a další potíže. A pro rozumné lidi je jen chabou útěchou, že ani nezaměstnaní nezůstávají obvykle bez peněz, že i ti dostanou aspoň základní pomoc od státu. Na niž na rozdíl od normálních lidí takzvaní sociálně slabí naopak spoléhají a tato jim vyhovuje.

Každopádně by ale měli lidé pracovat, jsou-li toho schopni. Jenže nejednou nemohou. Něčí profese není zrovna žádaná, někdo nesplňuje zdravotní, věkové či jiné požadavky zaměstnavatelů, ne každý žije v místě, kde je po jeho profesi poptávka… A tak se musí někdy práce shánět a někdy se musí lidé i rekvalifikovat. A mezitím zůstávají na úřadech práce.

Takových lidí jsme měli na konci května 285822. Tolik lidí se na úřadech práce ucházelo o zaměstnání. Což byl horší výsledek než o rok dříve, kdy takových lidí bylo o 19678 méně, ale bylo to lepší ve srovnání s dubnem.

Na aktuální horší situaci se pochopitelně podepsala omezení související s pandemií, za zlepšením vězí naopak opětovný rozjezd některých oborů ekonomiky po pandemii. A lze jen doufat, že bude zlepšování pokračovat. Protože čím bychom my lidé bez práce byli, že? Nejspíš bychom dosud žili na stromech.