Názorů na opuštění koruny a přijetí eura je jistě velké množství. Jedno je ale jisté. Dalo by se všeobecně říci, že se Češi brání přijetí této měny. Podle některých odborníků stále máme v podvědomí následky světové finanční krize. Na Slovensku přijali euro už před deseti lety. Z čeho měli obavu právě oni? Podle průzkumů byla na prvním místě obava z růstu cenové hladiny. To se však až tak dalece nepotvrdilo.
- Podnikatelé, kteří se měli možnost k tomuto problému vyjádřit, se ve velké většině shodli na to, že by euro opět přijali.
- Přineslo tedy jen samá pozitiva?
- Jistě, že ne.
- Zejména malí a střední podnikatele postihlo silné zatížení administrativou.
Výhody prý však převyšují tyto počáteční problémy. Vzhledem k tomu, že Slovensko je více orientované na export, odpadly firmám kurzové náklady. Což je jistě přínosné.
Většina Čechů euro nechce
Česká republika není jediným státem, který stále přijetí společné evropské měny odkládá. Tato měna vznikla v roce 1999, ale pouze pro potřeby účetnictví. O tři roky později se začaly používat první bankovky a mince. Z osmadvaceti států Evropské unie používá tuto měnu jen devatenáct zemí. Euro však nevyužívají k obchodování pouze členské země Evropské unie.
- Bez dohody s Evropskou unií ho přijaly jako své platidlo státy Černá hora a Kosovo.
- Dohodu s EU uzavřely státy Monako, San Marino, Vatikán a Andora.
- Proto mají tyto státy i právo na ražbu vlastních mincí.
- Ovšem v omezeném množství.
Jak to tedy bude v Českou republikou?
Naše země si sice zavázala při vstupu do Evropské unie přijmout i společnou měnu, ale termín nebyl přesně určen. Obyvatelé našeho státu jsou stále odpůrci přijetí eura. Podle posledních průzkumů se dokonce jedná o sedmdesát tři procent obyvatel, kteří stojí na straně odpůrců. Jak se tedy zdá, ještě si na euro počkáme.