Když hypotéky podražily, podle očekávání o ně klesl zájem. Bylo tu přece dost lidí, kteří o ně za zvýšenou cenu ztratili zájem, a bylo i více těch, kdo by si je vzali, ale nemohli si je už dovolit.
Ale nyní už jsme si prý zvykli. Dříve příliš vysoké úroky se pro nás staly normou a poptávka po hypotékách tak zase začíná sílit. Mimo jiné i proto, že ceny nemovitostí začínají v regionech klesat, a to podporuje zájem o ně i navzdory dražším hypotékám. Lidé už se smířili s tím, že se čekání na levnější hypotéky nevyplácí, a berou si je tedy tak, jak to v reálu je.
Jenom v květnu poskytly naše banky a spořitelny lidem hypotéky ve výši 12,3 miliardy korun, což bylo o 1,8 miliardy víc než v dubnu. Ale protože byla čísla z dubna pro změnu příliš nízká, dá se říci, že trh s hypotékami stagnuje, je ve srovnání s předchozími lety utlumený. A nebude tomu zřejmě jinak, dokud nepoklesnou úroky, za které se hypotéky nabízejí.
V květnu si vzalo nové hypotéky skoro tři a půl tisíce lidí, což je nejvíc od července loňského roku, ale přesto je to málo, protože se průměr loňského roku pohyboval kolem šesti tisíc měsíčně. A úrok, za který byly tyto nové hypotéky poskytnuty, se pohyboval v průměru na úrovni 5,9 procenta, což je rekordní výše za poslední dvě dekády.
Mluví se o tom, že by úroky u hypoték mohly klesnout, to ale až v závěru letošního roku. A růst počtu poskytnutých hypoték tak závisí v současnosti hlavně na cenách nemovitostí, které mnohde klesají a stimulují tak zájem i o hypotéky. A tak se vlastně ani nevyplácí čekat s koupí nemovitostí na později, až úročení hypoték poklesne a bude výhodnější.
Lidé si tak u nás hypotéky brali, berou a také budou brát. Nepochybně. Protože bydlet se musí, a ne každý si své bydlení koupí hned za vlastní našetřené peníze. A doufejme, že na hypotéky dosáhnout ti, kdo si je potřebují brát, a že je tito také zvládnou splácet.