Naše vláda se aktuálně zaobírá myšlenkami na to, zda a jak eventuálně navýšit výdaje na školství, zemědělství a rezort vnitra. Například ministerstvo školství by rádo dostalo navrch osm set milionů na platy nepedagogických pracovníků, ministerstvo vnitra by chtělo další tři miliardy na posílení vnitřní bezpečnosti a ministerstvo zemědělství dvě miliardy na podporu zemědělců v příštím roce. Ministerští páni tak jednají v rozporu s tím, co strany vládní koalice slibovaly v posledních volbách, a snaží se zvýšit takto státní výdaje navzdory stavu, v jakém se státní finance nacházejí a jenž není ani trochu příznivý.
Tyto úvahy se pochopitelně nelíbí Národní rozpočtové radě. A to proto, že tento nezávislý odborný orgán máme od toho, aby hodnotil dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti daných zákonem státem a dalšími veřejnými institucemi. Rozpočtová rada je jednoznačně proti takovým dodatečným výdajům. A argumentuje naprosto rozumně. Byl by tím totiž ohrožen pokles letošního deficitu veřejných financí pod plánovaná tři procenta hrubého domácího produktu.
Zatímco by totiž některá ministerstva ráda utrácela více, než kolik je naplánováno, jsou tu kromě takového navýšení výdajů i ještě další rizika, která by mohla mít na naši zemi nepříjemný dopad. Je tu totiž i hrozba nižšího než očekávaného hospodářského růstu a s ním souvisejících nižších příjmů státního rozpočtu, ekonomické potíže by pro nás mohl znamenat i letošní problematický vývoj německé ekonomiky, na které je ta naše významně závislá, a státní příjmy by mohly být negativně ovlivněny třeba i poklesem cen emisních povolenek.
Podle odborníků prostě není doba vhodná pro vládní rozdávačnost. A kdyby se ustoupilo od konsolidačních opatření byť i jen v jednom jediném případě, už by se to rozjelo a snahy o zlepšení veřejných financí by pozbyly svůj smysl. Což rozhodně není v našem zájmu.