Ať už se dnes podíváme na cokoliv, co se nalézá v našem okolí, sotva najdeme něco, za čím by se neukrývaly finance. Náš svět už je prostě takový. Všechno, co kdy kolem nás vzniklo a vzniká, stojí nějaké peníze, za vše, co chceme získat, se musí zaplatit a naopak za všechno, co nabízíme my, nám musí pro změnu zaplatit ti druzí.
Ten prodává to a ten ono, ten hmotné a ten nehmotné statky, investuje se tu, abychom měli to, co potřebujeme. A to si logicky nezbytně vyžaduje existenci a fungování měny.
Máme tedy peníze. Čímž mám na mysli, že je u nás máme, nikoliv že bychom je nezbytně měli my všichni. Protože někteří z nás jsou těmito obdařeni více, někteří méně a někteří z nás třeba trpí i jejich chronickým nedostatkem. Ale každý máme určitou šanci k nějakým penězům přijít, a kdo je získá, ten s nimi může také podle svého uvážení nakládat. Tedy utrácet.
Ovšem peníze nevznikly a neexistují samy od sebe. Není možné, aby se o něčem prohlásilo, že toto bude platidlem, a vzápětí se tak stalo. K tomu, aby byly peníze penězi, musí existovat instituce, jež uživatelům takových finančních prostředků garantuje jejich určitou hodnotu. Tedy potřebujeme nějaký ten fungující stát, na jehož území se to, co je označeno za zákonná platidla, používá, a je třeba nějaká ta centrální banka, jež se stará o to, aby peníze plnily funkce, jež se penězům přikládají.
A lidé? Ti pak něčemu takovému tu více a tu méně důvěřují a úměrně tomu s financemi nakládají. Utrácejí je nebo si je spoří, směňují, investují… A dokud vše funguje tak, jak to fungovat má, jsou všichni spokojeni. Tedy za předpokladu, že peníze mají k dispozici.
Ovšem je nasnadě, že ani zde nebývá vše ideální. A není nic smutnějšího, než když peníze o svoji hodnotu přijdou. Jak už to svět v případě nejedné země zažil a i dnes zažívá. Protože když měna ztratí důvěru a tedy hodnotu, je na draka. A když nefungují peníze, nefunguje vlastně nic. Protože určitě odhadnete, co byste měli, kdyby se nedalo ničím zaplatit, protože by peníze nikdo nechtěl.